Martin Mojžíš | fotografie a grafika


CANON EOS 5DSR

ZKUŠENOSTI PO ČTYŘECH MĚSÍCÍCH FOTOGRAFOVÁNÍ


Canon EOS 5DSR

V den zveřejnění tohoto článku jsou to již téměř čtyři měsíce, kdy jsem se rozhodl doplnit svoji techniku Nikon zrcadlovkou Canon EOS 5DS R. Rád bych se nyní se čtenáři podělil o své zkušenosti, vyvrátil některé nepravdy, které se objevily a trochu tak snad pomohl v rozhodování těm, kteří o tomto fotoaparátu uvažují.

Začnu tím hlavním.


KVALITA FOTOGRAFIÍ
Ta byla hlavním důvodem, proč jsem Canon koupil a zklamán rozhodně nejsem. Barvy jsou čisté a jasné, bez nežádoucích nádechů nebo odstínů. Automatické vyvážení bílé je velmi přesné, nicméně stejně jej téměř vždy upravuji podle tvůrčího záměru. Fotografie (pouze RAW, JPG ve fotoaparátu nepoužívám) jsou ve srovnání s Nikony poměrně kontrastní, což mi vyhovuje, neboť zpravidla kontrast spíše zvyšuji. S menším dynamickým rozsahem oproti Nikonům jsem zatím neměl problém, v případě potřeby používám přechodové filtry Lee nebo skládané expozice.

Šum se objevuje vcelku nevyzpytatelně, občas je poměrně patrný i na ISO 100, někdy téměř neviditelný i v citlivostech kolem ISO 800. Samozřejmě, tento fotoaparát není určen na noční reportáže ve světle blikajích lamp, na to je zde třeba Nikon Df. Pokud se již šum objeví, lze jej poměrně snadno odstranit, neboť množství detailů ve fotografiích je tak obrovské, že si jejich nepatrného úbytku ani nevšimnete. Barevné skvrny při větším šumu se výjimečně objeví, ale spíše tam, kde se to dá očekávat, např. vysoce kontrastní noční scény apod. U fotografií, vytvořených při dostatečném osvětlení, lze i poměrně účinně projasňovat stíny, aniž by se objevily ošklivé artefakty a šum. Ovšem to, co si můžete se světly a stíny dovolit u snímků z Nikonů zde nelze, to je jasné.


UKÁZKOVÉ FOTOGRAFIE
Zde jsou tři ukázky z galerie JINÉ KRAJINY. Po kliknutí se v nové záložce otevře stránka, kde lze fotografii prohlížet ve velkém rozlišení.

MĚLNICKÝ ZIMNÍ VEČER; © Martin Mojžíš 2015

MĚLNICKÝ ZIMNÍ VEČER. 250 x 142 cm, pigmentový tisk. Fotografie byla plošně složena ze čtyř snímků. Limitovaná edice 10 + 1.


PŘED ZASTÁVKOU; © Martin Mojžíš, 2015

PŘED ZASTÁVKOU. 140 x 93 cm, pigmentový tisk.


BABÍ LÉTO U OBLÍKU; © Martin Mojžíš 2015

BABÍ LÉTO U OBLÍKU. 230 x 86 cm, pigmentový tisk. Fotografie byla plošně složena ze šesti snímků. Celkové rozlišení před ořezem bylo více než 170 Mpix. Limitovaná edice 10 + 1.


PRÁCE S FOTOAPARÁTEM
Toto tělo jsem kupoval jako náhradu digitální stěny, jejichž ceny jsou mi k smíchu a navíc u žádného z výrobců nevíte, kdy bez varování ukončí činnost a vám zbyde jen doufat, že se najde někdo, kdo zajistí opravy případných poruch (nedávno to takto špatně vypadalo např. s Hasselbladem).

Nicméně proto považuji za samozřejmé s 5DS R také jako s digitální stěnou pracovat. Tedy pevný stativ a stativová hlava, dobře dotažený, ustavený pomocí bodců nebo gumových nožek. Fotografování v režimu živého náhledu, kdy se závěrka otevírá nejtišeji a s nejmenšími vibracemi. Expozice pomocí samospouště nebo dálkového ovládání RC-6. Používání monofokálních objektivů. Čistota optiky. Kvalitní filtry. Na tento způsob práce jsem zvyklý a tak není divu, že hned od počátku fotografování v 50 Mpix rozlišení se mi dařilo vytvářet dokonale ostré, prokreslené snímky. To prosím nechápejte jako chlubení, ale pouze konstatování, že práce ve středoformátové kvalitě si zkrátka žádá své. Samozřejmě, při kratších časech nebo s účinným optickým stabilizátorem není problém v určitých situacích fotografovat z ruky, ale stativ je vždy jistota a navíc umožňuje pomalejší, klidnější práci, kterou mám rád.

Canon EOS 5DSR


OVLÁDÁNÍ FOTOAPARÁTU – TLAČÍTKA A KOLEČKA
Protože mohu srovnávat s Nikonem, lze říci, že Canon se ovládá rovněž velmi dobře. Všechny chyby, které jsem vytkl 5DII, výrobce odstranil. V zimních prstových rukavicích lze pracovat se všemi kolečky a tlačítky, samozřejmě někdy s trochu větším soustředěním, ale jde to. Žádný prvek mi nevadí ani nepřekáží. Kolečko s tlačítkem na přepínání režimů fotografie – kamera jsem trochu upravil a tak mě již neruší ani to. Fotoaparát se velmi dobře drží, povrch sice není tak pěkně gumový jako u Nikonů, ale také to není takový "smirkový papír" jako u některých starších modelů 1D. Očnice má příjemně měkké okraje, hledáček je velký a jasný. Chybí jen vestavěná sklopná clonka jako u Nikonu, sundávání očnice a nasazování gumové krytky je trochu nešikovné. Zajímavá je možnost zobrazení dalších informací v hledáčku, např. stavu baterie, vyvážení bílé, režimu expozice apod. Lze zobrazit i umělý horizont pro posouzení sklonu fotoaparátu v podélném a příčném směru a také mřížku pro kontrolu horizontál a svislic.

Canon EOS 5DSR

Pomocí černé izolační pásky jsem přelepil symboly fotoaparát/kamera a výraznou bílou rysku uprostřed přepínače překryl několika linkami černým lihovým fixem.


Co mi přijde nešikovné je nemožnost nastavení délky doby podsvícení horního displeje. Sice používám hlavně zadní velký, ale mnohdy se horní hodí a tehdy je daných šest vteřin málo. S tím souvisí ještě nešikovnější pevně daná doba, po kterou fotoaparát měří expozici – přibližně čtyři vteřiny a nelze to změnit. Pokud ale chcete po prohlédnutí snímku udělat úpravu expozice pomocí zadního kolečka, musíte nejdříve namáčkout tlačítko spouště a tím měření zapnout, pak teprve lze korekci udělat. Zbytečně se tím také rozbíhá a zastavuje mechanismus stabilizéru, pokud jej máte zrovna zapnutý. U Nikonu je možné obojí, podsvícení dipleje i dobu měření nastavit a pro Canon by jistě také nebyl problém tyto funkce přidat. Jediným řešením je nyní práce v režimu M, který také používám stále častěji. Nejen kvůli těmto omezujícím časovačům, ale především se tím odstraní chyba měření, která vzniká při změně rozložení barev ve snímku za stejného osvětlení. Příklad: Svítíte v ateliéru trvalým světlem, režim Av. Většinu záběru vyplňuje tmavý objekt. V okmažiku, kdy jej nahradíte objektem světlým, fotoaparát zkrátí expozici, i když se osvětlení nezměnilo. Je to známý jev, ale může to třeba někomu pomoci.

Canon EOS 5DSR

Nepodsvícený a svítící displej.


OVLÁDÁNÍ FOTOAPARÁTU – NABÍDKY
Je dobré vědět, že mezi jednotlivými záložkami je možné rychle přeskakovat pomocí tlačítka Q. Jako mnohým, i mně se velmi osvědčilo vytvořit si vlastní nabídku. Můžete si nastavit, aby se rovnou zobrazila po stisku tlačítka Menu, i když jste předtím prohlíželi jiné záložky. Další možností je úplně vypnout ostatní záložky, takže jediná, kterou uvidíte, bude pouze ta vaše. Naštěstí to lze zase snadno vrátit zpět. Do jedné "tečky", tedy podstránky v záložce, se vejde šest položek a můžete jich vytvořit až pět, což je již poměrně obsáhlá nabídka. Každou podstránku lze také libovolně pojmenovat, což je dobré. Když už jsme u toho vlastního nastavení, novinkou ve fotoaparátech 5DS a R je možnost vytvořit si vlastní obrazovku informací na zadním monitoru. Je to velmi praktické, lze snadno přidávat a ubírat políčka s informacemi, volit mezi různými velikostmi políček apod. Pomocí tlačítka Info tedy máte na zadním monitoru buď 1/ standardní přehled informací, 2/ svůj vlastní, 3/ přehled o uživatelských bankách, potlačení šumu a místu na kartě, 4/ umělý horizont a 5/ nic, pokud světlo monitoru ruší nebo je třeba šetřit baterii. Lze také některé obrazovky vypnout a tak přepínat třeba jen mezi dvěma.

Canon EOS 5DSR

Ukázka dvou záložek z nabídky – první podstránky Fotografování a Moje nabídka.


Přednastavení C1, C2 a C3 na kolečku vlevo nahoře jsou vynikající věcí. Nastavíte fotoaparát např. pro krajinářskou fotografii se stativem. Zvolíte tedy režim M, pevné ISO 100, samospoušť apod. Toto uložíte např. do C2 a máte toto nastavení vždy po ruce. Často při cestách přírodou potkám divoká zvířata, ptáky apod. Ale fotoaparát je zrovna kompletně nastaven pro statickou fotografii, co teď? Jednoduchá pomoc. Pod C1 jsem si uložil nastavení, které z klidné digitální stěny udělá otočením kolečka rychlý reportážní stroj. Av, malá clona, automatické ISO, sériové snímání, Ai servo apod. Ptáci odletí, zvířata odběhnou, vlak odjede – otočením kolečka na pozici C2 se vrátím ke krajinářskému nastavení a pokračuji v práci. Nejde o to, že bych byl líný jednotlivé funkce nastavovat, ale o jejich množství, kdy se snadno na nějakou zapomene a o fotografii tak přijdeme. Kolikrát se mi dříve stalo, že při fotografování přilétavšího ptáka nebo přijíždějícího vlaku se po stisku spouště neozval zvuk zrcátka a závěrky, ale pouze píp – píp – píp odpočítávající samospouště ...

Canon EOS 5DSR

Uložená nastavení C1 – C3 se volí jednoduše otočením levého kolečka.


VELIKOSTI RAW
Fotoaparát umožňuje nastavit velikost snímku, ukládaného ve formátu RAW. Zmenšování se děje pomocí interního programu, který fotografii převzorkuje. Z mých dosavadních zkoušek vyplývá, že algoritmus je velmi kvalitní a tak se i mírně zvyšuje, jak bychom předpokládali, kvalita snímků. Nejde o ořez a nedochází tedy ke změně "ohniska" (obrazového úhlu) ořezovým faktorem.

Jedná se o tři velikosti:
RAW – 50 Mpix, 8688 x 5792 bodů – nativní velikost snímače, bez převzorkování.
MRAW – 28 Mpix, 6480 x 4320 bodů – interní převzorkování.
SRAW – 12 Mpix, 4320 x 2880 bodů – interní převzorkování.

Canon EOS 5DSR

Tři velikosti RAW v nabídce.


Kouzlo spočívá v tom, že máme vlastně k dispozici tři fotoaparáty. Digitální stěnu s 50 Mpix rozlišením, univerzální fotoaparát pro většinu příležitostí s 28 Mpix a pohotový dokumentární přístroj s rozlišením 12 Mpix pro reportáž a momentky, které nebudeme příliš zvětšovat. Pozor na jednu maličkost. Zvolená velikost se sice ukazuje na zadním monitoru i v režimu živého náhledu, ale ne již v hledáčku. Zde si můžeme zapnout zobrazení informace, zda fotografujeme do RAW nebo JPG, ale velikosti RAW se již nezobrazí. Právě tak horní displej, ten o formátu snímku mlčí zcela. Je tedy třeba dávat pozor, abychom při fotografování snímku, který plánujeme co nejvíce zvětšovat, nezapomněli nastavit velikost RAW na největší rozlišení.

BATERIE A NABÍJENÍ
Vzhledem k tomu, že mám prakticky stále zapnuté informace na zadním monitoru a také nejčastěji fotografuji v režimu živého náhledu, vybíjí se baterie poměrně rychle. Možností by byla přídavná vertikální spoušť, kam se vejdou baterie dvě, ale nejsem si jistý, zda by nebyla snížena tuhost celé sestavy, zvláště při fotografování na výšku bez L destičky. Proto s sebou zatím nosím další, plně nabitou záložní baterii. V tyto dny často fotografuji v noci, kdy teploty klesají k -15 °C a kapacita baterie ve fotoaparátu se tak rychle snižuje.

Canon EOS 5DSR

Šipky ukazují hlavičky šroubků, které drží novou výztuhu dolní části těla. Canon 5DIII (novější kusy) má v těchto místech jen prohlubně.


Nabíječka je jednoduchá, ale dokáže počtem bliknutí oranžové diody ukázat, v jaké fázi se nabíjení nachází. To je velmi užitečné v situaci, kdy potřebujeme zanedlouho jet fotografovat a tak hned vidíme, jak dlouho přibližně se bude baterie ještě nabíjet. Po skončení nabíjecího cyklu se rozsvítí dioda zelená.

Canon EOS 5DSR

Baterie v nabíječce.


ZÁPIS NA DVĚ KARTY
Problém, o kterém jsem psal už v článku o 5D III, přetrvává. Po vyjmutí jedné karty se fotoaparát automaticky přepne na kartu druhou a takto zůstane i poté, co první kartu dovnitř vrátíme. Správně, pokud je nastaven zápis na kartu 1, by fotoaparát měl vždy zapisovat pouze na ni, kdykoli je tato vložena a je na ní volné místo. Snad tuto chybu výrobce odstraní, třeba při příští aktualizaci firmware.

Canon EOS 5DSR

Obě karty povysunuté z fotoaparátu. Tu menší, SD, z výše uvedených důvodů nepoužívám.


NA ZÁVĚR
Canon EOS 5DS R dělá přesně to, kvůli čemu jsem si jej pořídil: fotografuje velkoformátové snímky s velkým množstvím detailů a čistými, přesnými barvami. Právě barvy jsou tím hlavním, s čím se u nových Nikonů 8xx stále nějak nedokážu srovnat. Na odlišné ovládání Canonu si lze snadno zvyknout a nedělá mi problém ani plynule střídat fotoaparáty obou značek, je-li to třeba. Samozřejmě, vzhledem k množství objektivů a příslušenství, které mám, bych raději fotografie kvality 5DS R z nějakého těla Nikon. Uvidíme, co přinese budoucnost.

Martin Mojžíš
Praha, 21. ledna 2016
fotografie: © Martin Mojžíš, 2015 – 2016