NIKON DF.

NALEZENÍ ZTRACENÉ CESTY.

5. listopadu 2013.
Po přihlouplé videohybridizaci (k příšernému aktu příšerná slova, tak) a kopírování ostatních Nikon konečně znovu nachází sám sebe.

Nový Nikon Df spojuje to nejlepší z téměř stoleté éry fotografických přístrojů. Nádherné, klasické tělo, osobně bych dal přednost stříbrné variantě. Snímač z D4, čistá kresba i ve vysokých citlivostech, tedy ideální reportážní fotoaparát. Ale nejen – právě tak portrétní, a pokud fotografujete krajinu ve vysokém rozlišení, není problém vytvořit víceřadou skládanou fotografii, která kvalitou předčí snímek i z té nejdražší digitální stěny. Tedy, kromě čistších barev díky 16ti bitovému AD převodu, samozřejmě.



Cena za tělo je nyní v přepočtu z dolaru přibližně 52 000 korun. Vzhledem k pouze poloprofesionálnímu určení těla je to poměrně dost, nicméně pokles ceny na sebe zřejmě nenechá dlouho čekat.



Ale nejlepší zprávou je odstranění "schopnosti" natáčet a s tím souvisejících, ve fotoaparátu zcela nesmyslných ovládacích prvků. Na jejich místo se vrátily ty fotografické. O nádherných kovových kolech, nastavujících expoziční časy, citlivost snímače apod., ani nemluvím.



Je smutné, že až prudký propad v prodejích kompaktních fotoaparátů donutil Nikon přestat montovat do těl módní, nekoncepční hlouposti a vytvořit skutečně hodnotný fotoaparát. Ano, můžete právem namítnout, že to je vlastně D700 v novém těle ... a budete mít pravdu. Ale ruku na srdce – není i vzhled naší techniky tím, co nás, mimo jiné, dokáže inspirovat? Radost z krásné věci, kterou je příjemné vzít do ruky a zachycovat okamžiky a místa našim srdcim blízká.

P. S.: ... a jde připojit i drátěnka – podívejte se na tu dírku ve spoušti ...

© Martin Mojžíš, 2013.
Fotografie: © Nikon Press International.

►Na začátek článku.
►Přehled všech článků.
►Úvodní stránka.
►Mapa stránek.