14. ledna 2025.
Na jaře roku 2024 představil Fujifilm nový středoformátový fotoaparát: Fujifilm GFX 100S II. Pojďme se nyní na tento zajímavý přístroj podívat podrobněji.
Porovnání velikosti obrazových snímačů.
1. Střední formát, 44 x 33 mm; Fujifilm a Hasselblad.
2. 36 mm, 36 x 24 mm; Nikon, Canon, Sony, Pentax, Panasonic.
3. APS-C, 25.1 x 16.7 mm; Fujifilm, Nikon, Canon, Sony, Pentax.
4. Micro 4/3, 18 x 13.5 mm; Olympus, OM System, Panasonic.
5. Typický obrazový snímač v současných telefonech.
OBRAZOVÝ SNÍMAČ.
Fujifilm GFX 100S II je osazen obrazovým snímačem typu CMOS II o rozměrech 4.4 x 3.3 cm. Počet efektivních obrazových bodů je 102 000 000, fotografováním s mikroposuny pomocí stabilizačního mechanismu a následném složení získáváme 406 Mpx fotografie. Snímač není osazen obraz poškozujícím AA (OLPF) filtrem. Poměr stran je 4 : 3, tj. 11 648 x 8736 obrazových bodů. Fotoaparát umožňuje ukládání RAW souborů i v 16-bitové barevné hloubce. Jak již bylo zmíněno, snímač je mechanicky stabilizován v 5 osách, což umožňuje prodloužení expozičních časů až o 8 EV. Je zde také ultrazvukový vibrační prvek pro odstraňování ulpělých prachových částic. Ořezový faktor ve srovnání s 36 mm obrazovými snímači je 0.79, tj. úhel zobrazení GF objektivu při ohniskové délce 32 mm odpovídá 25.3 mm u kinofilmu nebo 36 mm snímače.
406 MPX.
Pokud by základních 102 Mpx bylo ještě málo, žádný problém. Fotoaparát umí pomocí mikroposunů snímače vytvářet i 406 Mpx fotografie, tedy přibližně 4 x 3 metry při 150 dpi. Protože však největší velkoformátové tiskárny schopné tisknout ve špičkové fotografické kvalitě zvládnou nejvýše šíři 1.5 m, přepočítáme fotografie na 2 x 1.5 metru při téměř 300 dpi. Což je rozlišení používané např. při ofsetovém tisku vysoce kvalitních knih, pro tisk velkoformátových fotografií běžně stačí i oněch 150 – 200 dpi. Přepočítáním (neplést s převzorkováním) dále vzroste kresba podrobností a fotografie jsou poté ještě více prostorové, plastické a živé.
Vysoká kvalita a velké rozměry ovšem přímo souvisí s datovými objemy fotografií. Pro zajímavost – velikost jedné nekomprimované 102 Mpx fotografie v 16-bitovém RAW je přibližně 200 MB. 406 Mpx DNG, vytvořené při skládání po sloučení jednotlivých 16 snímků (tj. celkem 1.6 Gpx), má přibližně 1.4 GB. A jeden 406 Mpx 16-bitový TIFF v Pro Photo RGB si pro uložení vyžádá úctyhodné 2.3 GB místa. Uvedené hodnoty se samozřejmě mohou mírně lišit dle obsahu fotografie.
KONEČNĚ I BEZ BAYEROVY MOZAIKY.
To však stále ještě není všechno. Fotoaparát umí odstranit i škodlivý vliv Bayerovy mozaiky na kvalitu fotografií. Nebudu nyní zabíhat do odborných podrobností, zjednodušeně jde o to, že obrazový snímač "vidí" černobíle a pro vidění barevné je před ním umístěna tříbarevná mozaika, dle svého pachatele zvaná Bayerova. Jde o červené, zelené a modré čtverečky (RGB), umístěné před jednotlivými obrazovými body. Dopadne-li tedy např. 100% červený paprsek světla do červeného filtru, je vše v pořádku. Jenže to se stane málokdy. Většinou světelné paprsky nejrůznějších vlnových délek (tj. pro nás barev) vesele dopadají do čtverečků zbarvených zcela odlišně. Proto je nutné výslednou barvu dopočítávat. Tím dochází, opět zjednodušeně řečeno, k posunu barev, tvorbě falešných odstínů a dalším problémům. Fotoaparát Fujifilm GFX 100S II však disponuje funkcí, kdy pomocí mikroposunů snímače postupně dosáhne ideálního stavu, v němž na všechny barevné čtverečky dopadnou všechny "barvy" objektu, přesněji paprsky světla všech vlnových délek, které se od fotografovaného objektu odrazí. Díky tomu se jednotlivé barvy již nemusejí dopočítávat a ve výsledné fotografii jsou proto zobrazeny přesně, kvalitně a věrně.
Tuto funkci je navíc možné používat buď samostatně, tj. vytvořit a následně sloučit 4 dílčí snímky do jednoho 102 Mpx, nebo automaticky, spolu s plošným skládáním při tvorbě 406 Mpx fotografií. Zde je třeba celkem 16 dílčích snímků.
Kdo čte mé články, ví, že právě plošné skládání snímků jsem u fotoaparátu ►Olympus OM-D E-M1, kde jsem s ním pracoval poprvé, poměrně kritizoval. Měl jsem možnost jej vyzkoušet také ve fotoaparátech Sony A7RIV a V, ale stále jsem nebyl spokojen. Poměrně obstojné byly výsledky u fotoaparátu Panasonic Lumix S1R, velmi dobře si vedl Nikon Z8. Ale až Fujifilm GFX 100S II ve spolupráci s programem Fujifilm Pixel Shift Combiner dokáže vytvářet skládané snímky v takové kvalitě, že je lze bez kompromisů použít v plném rozlišení. Obdivuhodné a velmi inspirující.
16 BITŮ RAW.
Při fotografování jednotlivých snímků a skládaných fotografií můžeme kromě 14-bitového RAW zvolit i 16-bitový. Výrobce to ostatně i doporučuje pro plné využití potenciálu obrazového snímače. Kromě přesnějších a čistších barev získáváme také větší dynamický rozsah. Pro mě je samozřejmě 16 bitů jediná volba.
12 bitů na kanál = 68 719 476 736 = 68.7 miliard barev.
14 bitů na kanál = 4 398 046 511 104 = 4.4 biliony barev.
16 bitů na kanál = 281 474 976 710 656 = 281.5 bilionů barev, tedy 64x více než u 14 bitů.
TIFF.
Vzpomínáte si na mou nespokojenost, když ve fotoaparátech Nikon z neznámých důvodů přestalo být možné ukládat fotografie také ve formátu TIFF? Pokud ne, podívejte se ►sem. S fotoaparátem Fujifilm GFX 100S II to sice také přímo nejde, ale zároveň to nepředstavuje žádný problém. Do formátu TIFF totiž můžeme ve fotoaparátu převést a uložit jakoukoli fotografii v RAW. Nejširší barevný prostor je Adobe RGB a fotografie lze ukládat až v 16-bitové barevné hloubce na kanál (tedy celkem 48 bitů). Vynikající.
TĚLO FOTOAPARÁTU A OVLÁDACÍ PRVKY.
Fotoaparát je vyrobený v Japonsku. Konstrukce těla je velmi kvalitní, převážně z hořčíkové slitiny. Samozřejmostí je důkladné utěsnění proti pronikání prachu a vlhkosti. Byl jsem velmi příjemně překvapen, jak dobře mi fotoaparát sedl do ruky. Jako kdybych si jej objednal na míru. Pevnému držení dále pomáhá zvláštní povrchový materiál zvaný Bishamon-Tex, jehož autorem a výrobcem je přímo Fujifilm. Lehce drsná struktura povrchu je na dotyk velmi příjemná. Ovládací prvky jsou vkusné a decentní, přitom však zde je vše potřebné. Jedinou výjimkou je (jako obvykle) pro fotografa zcela zbytečný přepínač zvaný Stills / Movie, který byl však promptně zneškodněn černou izolační páskou. Pouze u fotoaparátů Fujifilm nalezneme pozoruhodnou možnost rychlého přepínání funkce kolečka jeho pouhým stisknutím. Neméně potěšující je i absence zbytečného rudého tlačítka. Zadní monitor lze vyklopit nejen vodorovně, nahoru a dolů, ale i doprava, tj. vzhůru při fotografování na výšku, zobrazené informace se přitom navíc otočí o 90 stupňů a zůstávají tak stále skvěle čitelné a přehledné.
PAMĚŤOVÉ KARTY.
Fotoaparát ukládá fotografie na jednu či dvě paměťové karty typu SD. Používám Lexar Professional 2000x Gold Line 32 GB (karta 1) a 64 GB (karta 2) v režimu zálohování.
AKUMULÁTORY A NABÍJEČKA.
Akumulátory Fujifilm NP-W235 mají velmi dobrou kapacitu 2350 mAh (ano, odtud číslo v názvu). Můžeme je bez omezení použít např. také ve fotoaparátech Fujifilm X-T5 nebo X-H2. Akumulátory pro Fujifilm vyrábí Panasonic Energy. Na každém akumulátoru je uvedeno datum výroby. K nabíjení akumulátorů slouží nabíječka Fujifilm BC-W235. Má podsvícený displej, který zobrazuje mimo jiné i průběh nabíjení po 5%. Vynikající je také schopnost nabíjení dvou akumulátorů současně.
VŠE PRO PRECIZNÍ PRÁCI.
Už od dob fotografování s fotoaparátem Fujifilm X-H1 (od počátku června 2019, přístroj používám dosud) jsem zvyklý na přesný, velký čtyřkanálový histogram a neméně precizní a přehlednou dvouosou vodováhu, která je nápadně podobná umělému horizontu na palubní desce letadel. Právě tak na možnost zapnout blikání přeexponovaných oblastí v elektronickém hledáčku či na zadním monitoru a vidět tak přeexponovaná místa ještě před stiskem spouště. Histogramu a vodováze lze navíc přiřadit vlastní tlačítka, použil jsem ta dvě neoznačená vpravo od rozměrného horního displeje. Na něm lze mimo jiné zobrazit také monochromatický histogram a expoziční údaje ve formě dvou kruhů, připomínajících původní mechanická kolečka např. u GFX 50S.
VELKÝ BAJONET.
Velký snímač si žádá velký bajonet. Ten u fotoaparátů Fujifilm GFX má vnější průměr 7.7 cm a vnitřní 6.5 cm. Obrazový snímač je od zadní roviny bajonetu vzdálen 2.67 cm. V bajonetu je umístěno celkem 12 kontaktů pro přenos informací mezi fotoaparátem a objektivem.
Výkres řezu bajonetem Fujifilm G.
1. Minimální vzdálenost zadního optického členu objektivu od obrazového snímače: 16.7 mm.
2. Vnější průměr bajonetu: 76.5 mm.
3. Vnitřní průměr bajonetu: 65 mm.
4. Vzdálenost od přední roviny bajonetu k obrazovému snímači: 26.7 mm.
ZÁVĚREM.
Fujifilm GFX 100S II je určen pro nejnáročnější fotografickou tvorbu na nejvyšší úrovni a bez jakýchkoli kompromisů. Od velkoformátové umělecké fotografie přes špičkovou dokumentaci až po komerční práci. Zde všude se plně uplatní jeho velké rozlišení, bitová hloubka a možnost tvorby až 406 Mpx fotografií. Je nutné počítat s mírně většími rozměry, hmotností (oboje mi naopak vyhovuje) a v neposlední řadě, oproti 36 mm technice, také znatelně menším výběrem většinou nepříliš světelných, nicméně po stránce kvality obrazu špičkových objektivů.
© Martin Mojžíš, 2024 – 2025.
Fotografie a grafika se znakem MM: © Martin Mojžíš, 2024 – 2025.
Grafika paměťových karet Lexar: © Lexar.
Ostatní fotografie, grafiky a schémata: © Fujifilm.
►Fujifilm GFX 50S: Nový středoformátový fotoaparát. 24. ledna 2017.
►Na začátek článku.
►Přehled všech článků.
►Úvodní stránka.
►Mapa stránek.