SONY α7RIIIA.

PO SVÉ VLASTNÍ CESTĚ.

17. října 2025.
Sony α7RIIIA (ILCE-7RM3A) je fotoaparát s elektronickým hledáčkem a 36 mm obrazovým snímačem. Přístroj byl poprvé představen 25. října 2017. 7. dubna 2021 pak byla uvedena nová verze s koncovkou A, která je mírným vylepšením původního modelu. Jak bývá u Sony zvykem, tento typ A je stále v prodeji, a to velmi výhodně, přibližně za polovinu původní ceny α7RIII, která se dříve pohybovala kolem 100 000 Kč. Pojďme si tedy fotoaparát Sony α7RIIIA prohlédnout podrobněji.


OBRAZOVÝ SNÍMAČ.
Srdcem fotoaparátu Sony α7RIIIA je obrazový snímač Sony Exmor-R sestávající ze 43.6 milionu světlocitlivých prvků, z nichž vlastní fotografii vytváří 42.2 milionu. Poměr stran snímače je 3 : 2, fotografie proto sestávají z 7952 x 5304, tj. 42 177 408 bodů. Jak již písmeno R (z anglického Resolution = Rozlišení) v názvu napovídá, snímač není osazen kvalitu obrazu snižujícím a pro fotografii zbytečným AA (OLP) filtrem. Snímač je typu BSI CMOS, přičemž BSI je zkratkou anglického Back Side Illuminated, česky osvětlená zadní strana. Což, jak jsem již v několika článcích psal, opravdu neznamená, že na zadní stranu snímače svítí uvnitř fotoaparátu nějaké světélko, jak se občas někde dočteme. Jde pouze o označení obrácené konstrukce, než jaká byla běžná u starších snímačů. Velmi zjednodušeně řečeno, většina součástek, které byly dříve umístěny mezi jednotlivými optickými prvky, se přesunula na zadní stranu snímače. Tím zmizely odrazy světla od těchto součástek, které občas snižovaly úroveň snímaného obrazu. Také je možné tyto součástky lépe chladit, což vede k vyšší kvalitě fotografií a snížení vytvářeného šumu. Ve spojení s procesorem BIONZ X lze proto při nízkých citlivostech údajně dosáhnout dynamického rozsahu až 15 EV. Rozsah citlivosti je standardně ISO 100 – 32 000, lze jej navíc rozšířit až na ISO 50 – 102 400. Zpracování obrazu je 16-bitové, přičemž výsledný obraz ve formátu RAW je většinou 14-bitový. MECHANICKÁ STABILIZACE OBRAZOVÉHO SMÍMAČE.
Obrazový snímač je umístěn v mechanické stabilizační jednotce, která je schopna vyrovnávat pohyby fotoaparátu v pěti osách a tak dosáhnout prodloužení "udržitelných" expozičních časů až o 5.5 EV.


KVALITA FOTOGRAFIÍ.
Dynamický rozsah je opravdu až překvapivě velký, barvy nádherně čisté a hluboké. Šum je minimální a pokud je ho více, např. v noci při vysokých citlivostech, je velmi ostrý a konkrétní, čímž překvapivě přispívá ke kvalitě obrazu a stává se obrazotvorným prvkem. Je to podobné jako u filmů, kdy se například pro některé náměty používají materiály s T- či Δ- krystaly pro jejich unikátní tvar a strukturu zrn, jenž jsou sama o sobě významným tvůrčím prvkem, spoluvytvářejícím charakter fotografie. Mohu-li tedy porovnat nejrůznější 36 mm Sony snímače, se kterými pracuji v mnoha přístrojích již opravdu dlouhou řadu let, mohu říci, že jsou sice všechny vynikající, ale to naprosto nejlepší si Sony nechává pro sebe. Zda je to konstrukcí, zpracováním obrazu nebo čímsi navíc, co svým zákazníkům neposkytne, kromě výrobce zřejmě nikdo neví. Rozdíl je to ale patrný a fotografie mají, ve srovnání např. s Nikonem Z8, zkrátka jiný, svůj vlastní, osobitý charakter, mně osobně velmi blízký. TĚLO FOTOAPARÁTU.
Tělo fotoaparátu Sony α7RIIIA je zhotoveno z hořčíkové slitiny. Je kompletně utěsněno proti pronikání prachu a vlhkosti. Samozřejmě není vodotěsné, ale kratšího fotografování v běžném dešti či zvířeném prachu se není třeba obávat. Tělo je poměrně malé, 12.7 cm široké, 7.4 cm hluboké (se standardní očnicí) a 9.7 cm vysoké. Díky precizně navrženému držáku pro pravou ruku se drží velmi dobře, rovněž materiál použitý na povrchu je velmi příjemný a neklouže. Opravdu špičkové je tlačítko spouště, které je kovové a na rozdíl od mnoha jiných přístrojů poměrně vystupující nad prstenec, v němž je uchyceno. I díky tomu je příjemně citlivé a jeho dráha poměrně krátká. Přední i zadní kolečko mají velmi přesný, pevný chod. Kruhové ovladače expozičních režimů a úpravy expozice jsou kovové, až hodinářsky přesné. Totéž lze říci i o zadním, třetím kolečku, které je zároveň čtyřsměrovým voličem s tlačítkem uprostřed. Obecně celý fotoaparát Sony α7RIIIA působí dojmem spíše velmi drahých a precizních náramkových hodinek, tak vynikající je celkové zpracování a zvládnutí nutných technologických vůlí. Jde nesporně o pozitivní vliv delšího výrobního cyklu tohoto přístroje, kdy byly postupně v průběhu let odstraněny všechny problémy a nepřesnosti. Ke skvělému dojmu přispívá i matná tmavošedá barva těla a relativně ostré hrany. V porovnání například s Nikonem Z8, jehož tělo je z velké části zhotoveno z plastu, působí fotoaparát Sony α7RIIIA jako nejméně dvojnásobně dražší přístroj, klidně i více. Ve skutečnosti je tomu ale přesně naopak.


SPECIFIKA MODELU A.
Jak již bylo řečeno v úvodu, fotoaparát s označením α7RIIIA (ILCE-7RM3A) byl představen 7. dubna 2021. Oproti původnímu modelu bylo zvětšeno rozlišení zadního monitoru na 2.36 milionu bodů a zvýšena rychlost USB rozhraní na 5 Gbps. POZOR NA FIRMWARE.
Řídící program fotoaparátu, tzv. firmware, je čas od času výrobcem obnoven a vylepšen, neboli aktualizován. Po koupi nového přístroje je proto dobré jako jednu z prvních věcí navštívit stránky výrobce a podívat se, jaká je pro daný přístroj poslední verze firmware. Pokud je ve fotoaparátu firmware starší, je třeba provést aktualizaci. Není nijak obtížná, na stránkách výrobce bývá velice podrobně popsána a nikdy se mi u žádného přístroje nestalo, že by neproběhla v pořádku. Jenže ...

Některé obchody zrádně prodávají fotoaparát α7RIIIA jako α7RIII. Zřejmě v tom není žádný špatný úmysl, škodí tím vlastně samy sobě, neboť zdánlivě nabízejí starší model. Pokud fotoaparáty Sony příliš neznáte, nepřijde vám chybějící písmenko A nijak nápadné. Přístroj koupíte a podíváte se, jaká verze firmware je v něm nahrána. A překvapivě zjistíte, že 1.0. Což je nejstarší, první verze, která bývá zpravidla brzy aktualizována. V tomto případě by šlo o verzi z podzimu roku 2017, tedy 8 let starou. No nazdar. Podíváte se tedy na stránky výrobce a zjistíte, že současná verze firmwaru pro α7RIII je 3.10. Hm, to je tedy divné, napadne vás. Buď jde o velmi starý výrobek, který dlouho ležel někde ve skladu, nebo výrobce nahrává do přístroje stále jen prapůvodní, první firmware a veškerou aktualizaci nechává na zákazníkovi. V každém případě je třeba nový firmware neprodleně nahrát. Stáhnete si tedy patřičný soubor 3.10, začnete s prováděním aktualizace a zjistíte, že vám aktualizační program (u Sony se aktualizace provádí připojením fotoaparátu k počítači a spuštěním aktualizačního souboru) stále tvrdí, že připojený fotoaparát nevidí. Po nějaké době vyzkoušíte všechny USB kabely, restartujete počítač i fotoaparát a když to stále nepomáhá, začnete uvažovat o reklamaci. I na krabici je totiž ve většině titulků uvedeno, že se uvnitř nalézá fotoaparát α7RIII. Jenže až v podrobném popisu později zjistíte, že to není pravda a jedná se o α7RIIIA, tj. ILCE-7RM3A. Vyhledáte tedy příslušný firmware pro tento typ a hle, poslední verze je 1.0, jinými slovy žádná aktualizace nebyla vydána. Dá se předpokládat, že verze 1.0 pro α7RIIIA je verze 3.10 pro α7RIII, obsahující ale mírné úpravy vzhledem k novým funkcím verze A. Aneb, aktualizace není třeba.





POZOR NA CHYBĚJÍCÍ VELKÉ FOTOGRAFIE.
Z většiny materiálů se dozvíte, že fotoaparát Sony α7RIIIA disponuje funkcí Pixel Shift Multi Shooting. Jde o marketingové označení procesu, kdy se pomocí posunů snímače vytvoří 4 nebo 16 (někdy i 32) fotografií, které se potom složí v určitém programu v počítači. Výsledkem složení 4 fotografií je odstranění neblahého vlivu Bayerovy mozaiky (trochu více o tom píši v článku o fotoaparátu ►Fujifilm GFX 100S II). Složením 16 nebo 32 fotografií získáme fotografii se 4x větším rozlišením, než je základní rozlišení snímače. U α7RIIIA bychom tedy měli mít možnost vytvářet až téměř 170 Mpx snímky (přesně 168.8 Mpx). Dobré, říkáte si. Jenže chyba lávky. Až po podrobném zkoumání návodu k funkci Pixel Shift Multi Shooting pro tento model zjistíte, že α7RIIIA umí pouze a jedině 4 snímky, tedy jen odstranění Bayerovy pomsty. Skládání fotografií za účelem tvorby snímků ve velkém rozlišení zde není. Pro tuto možnost je třeba pořídit například fotoaparát α7RIVA či α7RV, pokud nevadí AA filtr, tak i α1 nebo α1II.


PRO DLOUHÉ ČASY PŘÍLIŠ NE.
Pokud vytváříte především noční fotografie nebo z jakéhokoli jiného důvodu používáte expoziční časy delší než 30 vteřin, není fotoaparát Sony α7RIIIA pro vás příliš vhodný:

• Není zde ani režim  T (Time, Čas), ani časovač v režimu Bulb.
• Nejdelší nastavitelný expoziční čas je pouze 30 vteřin.
• V režimu Tiché závěrky nelze režim Bulb vůbec nastavit. Je nutné používat mechanickou závěrku, což je nešikovné vzhledem k vibracím. Naštěstí lze zapnout aspoň tzv. elektronickou přední lamelu, takže jediným problémem zůstává zbytečné používání mechanické závěrky, která má vždy jen omezenou životnost.
• V režimu Bulb fotoaparát neukládá fotografie ve 14-ti, ale pouze 12-bitové barevné hloubce.
• Při expozici v režimu Bulb se na zadním monitoru nezobrazuje žádný údaj o uplynutém čase.

Je to zkrátka taková starší koncepce, kdy jsme časy v režimu Bulb běžně odpočítávali nahlas nebo měřili na hodinkách. Není to zase tak velký problém. Možná pomůže ovládání z telefonu, tam by ten časovač mohl být, nevím, nezkoušel jsem to. Škoda jen těch 12-bitů, to je opravdu zbytečné.


HLEDÁČEK.
Nejen u fotoaparátů s elektronickým hledáčkem je tato část přístroje velmi důležitá. Elektronický hledáček ve fotoaparátu Sony α7RIIIA se nazývá TruFinder. Monitor je typu OLED a sestává přibližně z 3.69 milionu bodů. Pro zcela hladké zobrazení rychle se pohybujících objektů je možné zvýšit obnovovací frekvenci z výchozích 100 až na 120 snímků za vteřinu. Samozřejmostí jsou známé antireflexní vrstvy Carl Zeiss T*, které potlačují rušivé odrazy a brání nežádoucímu snížení kontrastu.





PO SVÉ VLASTNÍ CESTĚ. A VELMI DOBŘE.
Mezi fotoaparáty s elektronickým hledáčkem a 36 mm snímačem patří přístroje Sony k těm nejmenším. U novějších přístrojů sice postupně dochází k opatrnému zvětšování rozměrů, ale stále jsou to, v nejlepším slova smyslu, spíše foťáčky. Přitom se ale poměrně dobře drží, což je pěkný paradox. Sony také nezvětšilo bajonet a zůstalo u původního, což sice přineslo mnohé komplikace při konstrukci objektivů, ale nezabránilo vytvořit opravdu kvalitní. Namátkou například FE 14 mm 1 : 1.8 GM, FE 12 - 24 mm 1 : 2.8 GM nebo 12 - 24 mm 1 : 4 G. Právě pro velmi širokoúhlé objektivy byl úzký bajonet velkým problémem. Jak dobře si s ním výrobce poradil svědčí o nesmírné píli a pečlivosti, která nakonec vedla k vytvoření opravdu skvělé optiky. A co je neméně zajímavé, i levné objektivy s pevnou ohniskovou vzdáleností lze, při respektování určitých omezení, používat pro tvorbu špičkových velkoformátových fotografií. Jsou to například FE 28 mm 1 : 2.0, FE 50 mm 1 : 1.8 nebo FE 85 mm 1 : 1.8.


CHYBA SE NAJDE.
Pochopitelně a nepřekvapivě je to spojení fotoaparátu s videokamerou. Pokud jste fotograf, jen to obtěžuje a zcela zbytečně za to platíte. Zvlášť u řady R by nutně měly být v nabídce také čistě fotografické modely.


ZÁVĚREM.
Sony α7RIIIA je sice již starší přístroj, ale až na menší nedostatky při tvorbě fotografií s dlouhými expozičními časy to na něm není téměř znát. Mezi fotoaparáty s 36 mm snímači patří jeho fotografie k těm nejlepším. Dynamikou, reprodukcí barev a celkovým ušlechtilým, velmi výtvarným charakterem. Konstrukce těla je na úrovni nejdražších, ručně vyráběných přístrojů, to vše nyní za polovinu původní ceny. Některé obchody navíc nabízejí k tomuto fotoaparátu zdarma prodloužení záruky o tři roky, tedy celkem na pět let, a to přímo od výrobce.


© Martin Mojžíš, 2025.
Obrazová část: © Sony.

►Na začátek článku.
►Přehled všech článků.
►Úvodní stránka.
►Mapa stránek.